Přírodní stavitelství neznamená pár větví oplácaných blátem, jak si stále někteří stavaři představují. Jde o promyšlené využití zdrojů, které nám Matka příroda nabízí. Lidský zásah do vlastností materiálů je minimální a tím pádem také dopad na životní prostředí. Není potřeba výroby syntetických materiálů, které na konci životnosti uložíme na skládce…
Ze všech stran slyšíme, že pro zelenou budoucnost naší planety musíme šetřit energiemi. V oblasti stavitelství to znamená lépe budovu zateplit. To dává smysl. Bez průkazu energetické náročnosti těžko dostaneme stavební povolení. Bohužel nikoho dále nezajímá, ČÍM budovu zateplíme. A tady se to zamotává. Abychom tedy naši planetu „šetřili“, zabalíme naše domy do dvaceticentimetrové vrstvy polystyrenu, jehož výroba je setsakramentsky energeticky náročná.
Co bude, až za padesát let (přinejlepším) těmto izolacím skončí životnost? Sloupeme je a hodíme na skládku? Možnosti recyklace jsou zatím omezené. Jen v našich končinách půjde o miliony tun materiálu.
Architekti a stavaři by měli své investory seznamovat s výhodami přírodních materiálů, rozšiřovat povědomí o jejich existenci a tím pádem zvyšovat poptávku.
Trh se bude muset přizpůsobit. Sesaďme z trůnu ropu a ropné magnáty, usaďme na něj konopí a zemědělce!