O možnosti využití konopí ve stavitelství jste již určitě slyšeli. Izolace z konopného vlákna jsou na trhu již pěknou řádku let. Víte však, že konopím nemusíte pouze zateplovat, že z něj jde realizovat celá tloušťka stěny? 

Hempcrete, česky také označován jako konopný beton, je směs konopného pazdeří, vápenného pojiva a vody. Materiál není nosný – jedná se o izolant. Konstrukci objektu tvoří dřevěný rám a hempcrete se umisťuje do dočasného bednění. Po dostatečném zatuhnutí se bednění odstraní a stěnu máme hotovou! Není potřeba dodatečného zateplení, stačí rovnou omítnout. 

Výsledkem je stavba z čistě přírodních materiálů, zdravá pro své obyvatele. Jako bonus se při výrobě materiálu neuvolňuje CO2, naopak je spotřebováván. No nezní to báječně?

Směs konopného pazdeří a vápenného pojiva je ve stavitelství využívána pro své tepelně izolační vlastnosti. Byl vyvinut v osmdesátých letech ve Francii k rekonstrukcím historických budov. 

Díky tomu, že je prostupný pro vodní páry, si skvěle rozumí s historickými konstrukcemi. Velice oblíbeným se stal například při rekonstrukcích výplní hrázděných budov – dokáže objekt zateplit a zároveň zachovat jeho přirozené podmínky i vzhled.

Těchto výhod využíváme i u novostaveb, kde z hempcretu nejčastěji stavíme obvodové stěny. Lze ho však využít také pro izolaci podlahy a střechy a získat tak celistvou obálku bez tepelných mostů (tepelný most = kritické místo, kudy nám utíká teplo, často na styku dvou různých materiálů). Stačí poupravit poměr konopného pazdeří a vápenného pojiva pro izolace jednotlivých konstrukcí. 

Díky vysoké tepelné jímavosti má hempcrete schopnost akumulace tepla. Při vytápění domu si tak teplo „schováváme“ do stěn, ze kterých se následně pomalu uvolňuje (zatímco vy spokojeně spíte). Vybudováním vnitřních příček navýšíme objem hempcretu a tedy i schopnost domu akumulovat teplo.

To vše díky vnitřní struktuře konopí, která reaguje na vnější podněty. Přírodní high tech.

ZDRAVÝ DŮM = ZDRAVÝ OBYVATEL

Zdravý životní styl obnáší zdravou a vyváženou stravu, pohyb, odpočinek, psychickou pohodu… Nezpochybnitelný vliv na naše zdraví má také prostředí, ve kterém žijeme. Materiály, ze kterých si postavíme dům – své místo pro život, budou určovat kvalitu vnitřního prostředí. Jedním z ukazatelů jeho kvality je relativní vlhkost. 

Zvýšená vlhkost vzduchu v objektu může vést ke vzniku plísní a ty (mimo to, že vypadají odporně) uvolňují do vzduchu spory. V důsledku vdechování sporů vznikají alergické reakce, ekzémy, záněty… Nejnáchylnější jsou děti a starší lidé. Vlhkost se přirozeně vyskytuje v každém prostředí a vše živé s ní dokáže hospodařit. Konopí si tuto schopnost zachovává i po zabudování do konstrukce. Stavaři se dnes vlhkosti bojí jako čert kříže, syntetické materiály si s ní totiž nedokážou poradit. To vygradovalo v absurditu v podobě balení celých objektů do nepropustných folií ve snaze zabránit vodním parám vniknutí do konstrukcí. Vlhkost se pak hromadí v interiéru a potřebuje permanentně odvětrávat. A vodní pára si stejně, dříve nebo později, najde cestu a syntetický materiál začne degradovat.

Oproti toho hempcrete (a další přírodní materiály) s vlhkostí umí pracovat. Když se relativní vlhkost v objektu zvýší (sprchováním, vařením, cvičením, ale i přítomností více lidí), hempcrete tuto nadbytečnou vlhkost umí zadržet, redistribuovat a uvolnit ve chvíli, kdy relativní vlhkost opět klesne. Takhle dokáže regulovat vnitřní vlhkost na 40 – 60 %, což je právě rozmezí pro zdravé vnitřní prostředí. Bez nutnosti zvlhčovače / odvlhčovače, bez rekuperace! Příroda umí divy.

Green deal slibuje do roku 2050 v EU dosáhnout uhlíkové neutrality. Stavební průmysl se na znečišťování ovzduší podílí z celé jedné třetiny (!!!) Samotná výroba stavebních materiálů je extrémně energeticky náročná. Například výrobou 1kg extrudovaného polystyrenu do ovzduší vyprodukujeme 79kg CO2. Sedmdesát devět kilo. Úplně zbytečně. Použitím přírodních materiálů ve výstavbě můžeme situaci otočit. 

Konopí roste několikanásobně rychleji než stromy. Aby byl takto rychlý růst možný, samo potřebuje nějaký kvalitní stavební materiál. Tím pro něj je uhlík. A hádejte, odkud ho bere? Ano, přesně. Z oxidu uhličitého, obsaženého v ovzduší. Použitím konopí tedy nejen, že CO2 neprodukujeme, my ho dokonce spotřebováváme. 

Některé stavební materiály putují na místo stavby přes půl planety a po skončení životnosti stavby je jednoduše hodíme na „ekologickou“ skládku (o „ekologické likvidaci“ někdy příště). Konopí můžeme, snad kromě Antarktidy, pěstovat kdekoliv. Emise na dopravu tak také téměř odpadají. No a po skončení stavby jej můžeme znovu použít či kompostovat….

Ve stavitelství nemusíme na naplnění zelené dohody čekat do roku 2050. Ani 2030. Můžeme ji naplnit už dnes! Ty opravdové způsoby, jak toho dosáhnout však pro elity atraktivní nejsou.